Vzpomínáte na dobu s doménami wz.cz apod? Jsou pryč! Naštěstí

Vzpomínáte si všichni na dobu, kdy webů bylo jako šafránu a když náhodou byly, tak většinou s doménou zdarma, jelikož domény typu cz, com apod. stály majlant? Naštěstí tyto doby jsou dávno pryč. I když své kouzlo to také mělo. Weby na úrovni html, kde o grafice nemohla být řeč a webhosting, no pár firem, ale za šílené peníze.

Vše bylo v plenkách. Dnes však máte možností nespočet za ceny až směšné. Nebojte se vytvořit kvalitní vizitku své firmy nebo své „crew“.Sám pokud hledám cokoliv, tak vždy se prvně podívám na web. I kdyby to měl být instalatér, tak web je pro mě indícií o jak kvalitní firmu či člověka se jedná.

I Cymbelínu slušeli náušnice :-)

Nejedná se o nějak dlouhé povídání nebo snad vzpomínání. Určitě se Vám stává, že Vás popadne nějaká myšlenka a než ji zapomenete, musíte ji poslat honem ven, i když nebude dávat příliš smysl. Takže sem s ní.

Je to jen spíše taková metafora, ale teď když jsem hledal nedávno nějaké naušnice pro svoji ženu, tak mě to tak popadlo / napadlo. Najednu stranu vnímáme osobnost nějak (jiný styl hudby, oblékaní) nadruhou stranu mají přece jen jedno společné. Šperky. Každý má svůj styl šperků samozřejmě, ale všichni je vyhledáváme. Pokud tomu moc nerozumíte, tak to chápu. Impulsivní myšlenka, kterou jsem musel vypustit do světa. Tak mě prosím neukřižujte :-).

Jinak posloucháte Cymbelíny? Jaké je Vaše oblíbené album? Pište mi do komentářů.

Urbex podruhé

Opuštěné koupaliště

Po příjezdu na druhé stanoviště se vyskytl první problém. Celý pozemek byl oplocený a na hlavní bráně visela cedule “Zákaz vstupu“.  Naštěstí byl plot starý a rezavý a tak jsme po deseti minutách našli díru, kterou jsme se dostali dovnitř. Toto koupaliště fungovalo v 60. letech než ho úplně zavřeli. I zde byla patrna četnost lidské přítomnosti v podobě grafitů a odpadků. Budova byla ještě v horším stavu jak ta továrna. Bazény byly rozpraskané a zarostlé zmrzlým a hnedým plevelem. Zkrátka opět smutný pohled na něco, co kdysy sloužilo pro relaxaci a zábavu.

Hřbitov vlaků

Na naše poslední stanoviště jsme dorazili kolem třetí. Obloha, která po celou dobu byla vyjasněná se najednou zatáhla a z nebe začaly padat vločky. Nikomu to moc velké vrasky nedělalo, koneckonců toto je naše poslední zastávka, takže není kam spěchat. Areál s odstavenými vlaky byl opravdu rozlehlý a když k tomu později přibyla i slabá mlha, tak jsme se jeden druhému ztráceli. Vlaky, do kterých se dalo vlézt, vypadaly zevnitř neútěšně a člověku bylo ještě smutněji. Tentokrát to nebyl jen pocit samoty, tenokrát jste byli v celém tom vlaku sami. Šero, vaše kroky v té prázdné chodbě a vědomí, že přátelé jsou daleko. vás doslova paralyzovaly.

Když se setmělo úplně a my už neviděli na krok, tak jsme se všichni opět sešli u aut. Bylo příjemné být zase pohromadě v tom hloučku lidí.

Tím naše dobrodružství skončilo. Všem se náš výlet velice líbil a nemužeme se dočkat až vyrazíme zase někam.Výsledek obrázku pro urbex

Víte co je to Urbex?

Urban exploration (urbex) = Objevování, zkoumání starých a desolatních objektů.

Člověk si pomíjivost času uvědomí teprve ve chvíli, kdy vidí rozpadat se na trosky něco velkého a majestátního. My objevitelé se snážíme, aby tyto majestátností zůstaly v mysli lidí co nejdéle.

V sobotu 7.1.2017 se sešla skupinka dvaceti tří lidí na Královopolském nádraží za účelem zkoumání.Cílem byla vesnice Rybník, která leží u České Třebové.

Naším cílem bylo prozkoumat tři opuštěné objekty a nafotit je. Pořadí bylo následující : stará textilní továrna, opuštěné koupaliště a hřbitov vlaků.

Výsledek obrázku pro urbexTextilní továrna

Po hodině jízdy autem jsme se dostali na své první stanoviště. Venku bylo pár stupňů pod nulou a kolem byla tenká vrstva sněhu. Továrna na nás vykukovala už z dálky. Byla to velká čtyřpatrová budova s vytlučenými okny a rozpadajícími se zdmi.

Už z prvního pohledu bylo jasné, že objekt je hodně navštěvovaný. Všude se válely odpadky, zdi byly posprejované, pomalované či popsané. Musím však přiznat, že právě ty texty, které se osamoceně tkvěly na tam opuštěném místě, dodávaly atmosféře nádech melancholie a smutku.

Pocit této prázdnoty se nerozplynul ani při zkoumání samotné budovy. Suť, rozpadající se podlaha a stěny mluvily samy za sebe. Nikdo nechce být sám a ta továrna vypadala jako by se snažila volat o pomoc.

Jelikož nás ale tlačil čas, tak jsme po půl hodině museli jet dál. Já osobně jsem ani moc neprotestovala, protože byla opravdu zima a tak jsem do vyhřáteho auta docela těšila.

Cymbelín a album Těba

Skupina Cymbelín je na naší scéně relativně dlouho avšak neměli jsme možnost o ni tolik slyšet. Má na své producentském kontě zajímavá alba, která kombinují rock, folk a šanson. Nicméně jak je zvykem každá kapela či seskupení se jednou za čas otřese. I zde po mnoha letech spolupráce došlo k četným personálním změnám. A to takovým, že z původní sestavy zůstal jen zpěvák, kytarista, texttař a houslista s hráčem na basu.  Původní sestavu opustila V. Krčková se kterou sestava natočila nové album s názvem Těba.

Ohlasy na toto album jsou pro příznivce skupiny  veskrze pozitivní. Přibylo více podob. Moravská melodika a melancholické nálady. Zajímavá kombinace. Zpěvačka má skvělou hlasovou barevnost, bohužel ve vyšších polohách je to již pro mnohé kritiky neposlouchatelné. Je na ni znát, že její hlas je neškolený,

Nejpřesvědčivější však uskupení Cymbelínu je ve skladbách pomalejších připomínající elektro-folk legendárních čp.8. Tak jako tomu bylo vždy, i v tomto albu je důležitý prvek i textová složka. Kromě Šenkyříkových albech jsou tu 2 Zuzanou Novákovou zhudebněné verše. Také jsou insporivané Je Advent.

Cymbelín z dojmů kritiky se také trochu hledá. Za chází lehce do trendy music, což pro posluchače této hudby zavání okoukaností.  Nám se však celkově album líbilo. Album je dle našeho názoru docela dotažené do konce. Je z něj cítit upřímnost a samozřejmě muzikantská pokora.

A co vy? Jak se Vám líbí alba Cymbelínu? Jaký je Váš názor na poslední počin?

foto