I Cymbelínu slušeli náušnice :-)

Nejedná se o nějak dlouhé povídání nebo snad vzpomínání. Určitě se Vám stává, že Vás popadne nějaká myšlenka a než ji zapomenete, musíte ji poslat honem ven, i když nebude dávat příliš smysl. Takže sem s ní.

Je to jen spíše taková metafora, ale teď když jsem hledal nedávno nějaké naušnice pro svoji ženu, tak mě to tak popadlo / napadlo. Najednu stranu vnímáme osobnost nějak (jiný styl hudby, oblékaní) nadruhou stranu mají přece jen jedno společné. Šperky. Každý má svůj styl šperků samozřejmě, ale všichni je vyhledáváme. Pokud tomu moc nerozumíte, tak to chápu. Impulsivní myšlenka, kterou jsem musel vypustit do světa. Tak mě prosím neukřižujte :-).

Jinak posloucháte Cymbelíny? Jaké je Vaše oblíbené album? Pište mi do komentářů.